Výhled

Ani okna tu nejsou stejná jako u nás. Rozřezané sklo na pruhy a pro otevření je s nimi třeba točit, jako u těch kancelářských závěsů v Čechách, akorát v horizontální poloze. Já je mám stále otevřené, což nebylo nejchytřejší, mám teď celé tělo a hlavně chodila obsypané štípanci. Honduraští komáři jsou rychlejší než ti naši, a tak moje snaha zaplácnout je selhává.

Ještě jedna poznámka k oknům. Když moje rodinka viděla, že mám na noc otevřená okna, hned se ptali, zda mi není zima. Haha, oni se klepou zimou, když se večer ochladí na 17 stupňů. Já si tolik užívám, že nemusím mrznout v České republice.

Even windows are not the same as back home. They are horizontal pieces of glass and for opening them; you need to turn them as it is with the curtains in offices. I keep the windows always opened, which was not very clever, now I have my body covered by mosquito bites. Hondurian mosquitoes are faster than those back home, so I am not able to punch them.

One more thing with the windows. When my family saw that I keep my windows opened at night, they asked if I am not cold. Haha, they are shivering in at night when the temperature sinks to 17 degree. But I am enjoying so much, that I do not have to freeze in Czech Republic.

Můj výhled z okna na ostnatý drát